Historie plavání s ploutvemi

Tradice od roku 1960

Historie potápění

Potápění a snaha o dobytí vodního světa mají velmi dlouhou historii. Lovci potápějící se pouze na nádech jsou předchůdci velkého podvodního dobrodružství. Nejstarší dochovaný nález zobrazující tyto dobrodruhy je datován 4500 let před naším letopočtem. První obrázek potápěče s “výstrojí” je reliéf na dřevě z 10. stol. před n.l. První průzkumné cesty pod mořem okolo roku 1520, které nespočívaly jen v zadržování dechu, se inspirovaly Aristotelovými zprávami o ochranném sudu Alexandra Velikého z roku 360 před n.l. V roce 1797 byl vytvořen první skafandr (pouze přilba s vestou). Dodávka vzduchu byla zajištěna hadicí z pumpy na hladině. Skafandr složený z nepropustné kombinézy, bot s olověnou podrážkou a kulovité přilby s pérovitým ventilem, který mohl potápěč sám ovládat, vznikl v roce 1837 a dostal přezdívku “těžké boty”. První ploutve byly patentovány ve Francii v roce 1933. Tvůrce převzal myšlenku od Leonarda da Vinciho. Do té doby se potápěči spokojili pouze s chůzí po dně. Novodobé potápění vzniklo v prosinci 1942, kdy byl vytvořen skutečně nezávislý dýchací přístroj, složený z jednoho nebo více zásobníků vzduchu se stlačeným vzduchem a redukčním ventilem.

Potápění má ale i svou sportovní podobu. Disciplínami sportovního potápění jsou plavání s ploutvemi, distanční plavání s ploutvemi, orientační potápění, podvodní ragby, lov na nádech a fotografování pod vodou.

Vznik sportovního potápění

V roce 1933 vynalezl Francouz de Corlieu ploutve. Od té doby prošlo sportovní potápění složitou cestou vývoje disciplín, výstroje a výzbroje. I když bylo vynalezeno mnoho způsobů pohybu člověka pod vodou, základním a nejpoužívanějším prostředkem pohybu pod vodou zůstaly ploutve. Nejvíc změn v jejich konstrukci zaznamenalo právě sportovní potápění. Od prvního prodloužení ploutví laminátovými listy až po dnešní monoploutev, se kterou se plavou všechny potápěčské disciplíny. Potápěčský sport se začal rozvíjet na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. V této době nebyly potápěčské disciplíny sjednoceny a záleželo pouze na organizátorech jednotlivých soutěží, jaké vyberou disciplíny a jaká vymyslí pravidla. Soutěže se obvykle sestávaly z plavání pod vodou na nádech, obratnostních cvičeních, plavání pod vodou s přístrojem podle předem určeného schématu a obratnostních cvičeních. Postupně se začalo na mezinárodní scéně soutěžit v orientačním potápění, kde se první soutěže konaly v roce 1961 v Itálii, distanční plavání s ploutvemi mělo svoji první soutěž v roce 1964 ve Francii. Plavání s ploutvemi a rychlostní potápění jsou nejmladší disciplínou potápěčského sportu a vzniklo především oddělováním sprinterských částí orientačních a distančních závodů, které se začaly přesouvat do plaveckých bazénů.

Plavání s ploutvemi a rychlostní potápění

Plavání s ploutvemi a rychlostní potápění pod vodou (PP a RP) představují nejmladší disciplínu potápěčského soutěžního sportu. Jako samostatná disciplína vznikala postupným oddělováním především sprintérských částí orientářských a distančních vícebojů. Tyto disciplíny se pak samostatně přesunovaly do plaveckých bazénů. První evropské medaile se rozdělovaly ještě při společné soutěži v roce 1967 v italské Angeře. Zde se plavala sprinterská disciplína na nádech 40m a na 1000m s přístrojem plavaným na volné vodě podle nataženého lana. K faktickému rozdělení disciplín na evropské úrovni došlo v roce 1968. Od roku 1969 se místa konání mistrovství v plavání s ploutvemi a orientačního potápění vzájemně lišila. Plavecké disciplíny v bazénu se vyvíjely ze všech potápěčských disciplín nejvíce dynamicky. První mistrovství světa se konalo v roce 1976 v německém Hannoveru. Od roku 1981 jsou plavecké disciplíny součásti Světových her, juniorské šampionáty se v Evropě konají od roku 1984 a světa od roku 1989. Plavání s ploutvemi je také zařazeno mezi volitelné olympijské sporty.

Plavání s ploutvemi v České republice

V České republice se neoficiální závody v bazénech začaly pořádat už od roku 1960. Prvními pořadateli se stala Praha a Ústí nad Labem. Nejstarší závod, který se udržel až do současnosti je soutěž družstev Potápěčská liga. Tento závod vznikl v roce 1968 a jeho stálým pořadatelem se stal Klub sportovních potápěčů v Olomouci. Od roku 2000 se stal tento závod zároveň Mistrovstvím republiky v soutěži družstev.

Od roku 1971 se pravidelně pořádá i Mistrovství republiky v individuálních závodech. Místa pořádání těchto závodů se každoročně mění. Nejlepší závodníci posledních let vyšli z přípravy sportovních klubů v Praze, Liberce, České Lípy, Českých Budějovic, Karlových Varů, Pardubic a Mostu, z moravských klubů stojí za zmínku úspěšný klub v mládežnických kategorií z Nového Jičína a dále kluby ze Zlína, Olomouce, Žďáru nad Sázavou a Těrlicka u Havířova.

Z těchto klubů se také nejčastěji tvořila reprezentační družstva na mistrovství světa i Evropy. Plavci v bazénu stále čekají na titul, a to jak v seniorské tak v juniorské kategorii. Dalších medailí získali ovšem celou řadu. Poslední medaile z mistrovství Evropy seniorů získal Kamil Maršálek ze Zlína v roce 2003 a z mistrovství světa přivezla v roce 2000 také bronzovou medaili Hana Maršálková, Vykoukalová v nejdelší disciplíně 1500m. Příslibem pro další období bylo je vystoupení juniorů (do 17 let) na posledních mistrovstvích světa a Evropy.

Na MSJ v roce 2006 v Moskvě přivezl závodník Nového Jičína Tomáš Mixa (1989) hned tři medaile (2. místo na 50PP a 2x 3. místo na 50RP a 100PP). Tohoto mistrovství se zúčastnily i tři zástupci KSP Olomouc. Zbyněk Svozil působil v Moskvě jako trenér, odpovědný především za disciplíny DPP. Dále Zuzana Svozilová (1989), která získala tři finálové účasti a překonala zde hned čtyři juniorské rekordy ČR (6. místo na 200PP 1:40,51; 7. místo na 1500PP 14:37,24; 8. místo na 400PP v čase 3:34,39). Svou první možnost představit se na vrcholné úrovni měla Markéta Svozilová (1991). Nejlepší umístění Markéty bylo na trati 200PP kde časem 1:47,82 obsadila 15. místo.

Průběh

2007

V roce 2007 se konalo velmi úspěšné Mistrovství Evropy v Polském Ostrowci. Na třech medailích stejného kovu jako v Moskvě se podíleli tentokrát hned tři závodnice. Stříbrnou medaili na 800RP (7:20,04) získala závodnice z Mostu Naďa Tylová. O bronzové medaile se podělily Barbora Sládečková z Prahy (100RP 41,51) a Markéta Svozilová z Olomouce (200BF 1:56,12).

2008

V roce 2008 se konalo MSJ ve městě Neiva v Kolumbii. Zde dokázala Markéta Svozilová z KSP Olomouc vybojovat dvě bronzové medaile na 50BF 1:54.72 a 50BF 0:23.7. Libor Válek zde obsadil na 200PP 4. místo v novém seniorské rekordu 1:29,71.

V roce 2008 se konalo i Mistrovství Evropy v maďarském Egeru. Zde největšího úspěchu dosáhla Petra Hostinská Z KSP Olomouc když obsadila na 1500PP 7. místo v čase 14:17,11 a vytvořila nový rekord ČR na 200PP časem 1:39,56. Další rekord v PP disciplínách překonala další závodníce KSP Olomouc Zuzana Svozilová na 400PP časem 3:32,30.

2009

V roce 2009 se konalo mistrovství světa seniorů (22. – 30.8. 2009) v Petrohradě v Rusku a ME juniorů v Srbsku. Na MS v Petrohradě překonala výprava ČR celkem 12 rekordů. Nejlepší umístění získala Zuzana Svozilová na 6.000m 5. místo 800PP 6. místo a 1500PP 8. místo a Tomáš Mixa 5. místo na 50PP a 7. místo na 100PP. Dalšími účastníky byli Libor Válek, Josef Cimburek, Lucie Hahnová (finále na 100BF – 7. místo) a Markéta Svozilová 9. místo na 200BF.

2010

Plavání s ploutvemi ČR zaznamenalo i  světových rekordů! Na druhém kole světového poháru 2010 v Itálii v Lignanu se o ně postaral člen KSP Olomouc, vynikající plavec ze Znojma a student UP Olomouc Michal Rubáček. Ve světovém poháru 2010 se podařilo zvítězit v závodech světového poháru na 800PP Zuzaně Svozilové, a to 1. kole v Maďarsku a ve 4. kole v Německu!!!

Vrcholem roku 2010 se stalo mistrovství Evropy v ruské Kazani.  Ondřej Broda (Rejnok Těrlicko) získal titul “Mistra Evropy” na 50BF ve světovém rekordu (19,38). Michal Rubáček (KSP Olomouc) získal stejný titul na 200BF (1:36,18), a to opět ve světovém rekordu!!!!

2011

Mistrovství světa HÓDMEZOVÁSÁRHELY- MAĎARSKO (podrobné komentáře na těchto stránkách ve výsledcích závodů – 2011)

Státním trenér pro rok 2011 Zbyněk Svozil nominoval na MS šest sportovců, a to mistry Evropy a světové rekordmany 2010 Ondřeje Brodu (Rejnok Těrlicko) a Michala Rubáčka (KSP Olomouc), mistryni Evropy v letech 2004 a 2008 Petru Hostinskou (KSP Olomouc), juniorskou mistryni světa z roku 2005 Zuzanu Svozilovou (KSP Olomouc) a Matěje Obšívače (Laguna Nový Jičín), loňského dvojnásobného medailisty z mistrovství světa juniorů 2010).

Ženskou část závodnic ovládly Číňanky. Všestranná LIU Jiao vyhrála neuvěřitelně hned 5x. Určitě zaujaly všechny její výkony, ale za zmínku stojí její poslední start na 1500PP kde vyhrála před druhou v pořadí Ukrajinkou Trofymets o 34 sekund a časem 13:01,48. Tímto výkonem posunula svůj světový rekord o dalších 18 sekund a ve finále mužů by tímto časem obsadila místo 7.! Sprinty ovládla další Číňanka ZHU Baozhen, na 200PP se podařilo prosadit Rusce Baranovské. V soutěži mužů, byla konkurence jistě různorodější a také tam padaly světové rekordy. Velmi zajímavou podívanou byl např. souboj na 400PP. Zde se světový rekordman Figini musel v závěru sklonit před objevem šampionátu Němcem Maxem Lauschusem, který časem 2:58,49 těsně zvítězil v novém světovém rekordu. Vítězství ve světových rekordech se podařilo Italovi Figinimu získat v individuálních startech na 200PP (1:21,01) a 800PP (6:17,98). Sprinty zcela opanoval Rus Pavel Kabanov. Domácí Maďaři získali mnoho velmi pěkných umístění, největším zážitkem pro publikum byl pravděpodobně světový rekord na 400RP (2:42,90) již velmi zkušeného Demese KANYO.

Čeští reprezentanti si také vedli velmi dobře. Vynikající je, že se podařilo získat na mistrovství světa stříbrnou medaili, včetně DPP se podařilo výpravě ČR vklínit mezi finálovou osmičku 8x. Český rekord byl překonán celkem 5x, když v rozplavbách zaplaval Ondřej Broda i rekord světový! Výborné výkony byly podtrženy i tím, že všichni reprezentanti si udělali na vrcholné akci i osobní rekordy.

Na vrcholných podnicích se pravidelně nejvíce prosazují závodníci Číny, Ruska, Ukrajiny Itálie, Koreji a Maďarska. Je vynikající, že se k těmto tradičním zemím přibližuje i naše republika