• Web ve výstavbě

    Omlouváme se, bohužel stránky jsou nyní ve výstavbě. Všechny funkce nemusí pracovat správně. Odměnou vám budou lépe pracující stránky. Děkujeme za pochopení.

  • NEMO Trophy Zlín

    Závodníci z KSP Olomouc sbírali medaile na NEMO Trophy Zlín. .

  • Evropský pohár Gliwice

    6 závodníků vyrazilo na zkušenou na Evropský pohár juniorů do polského města Gliwice. Bojovali jsme co to šlo a domů dovezli hned 6 cenných kovů.

  • Oblastní liga mládeže

    Uspořádali jsme již 9. ročník Oblastní ligy mládeže. Rok od roku pomalu přibývá mladších závodníků v plavání s ploutvemi. Letos se v Olomouci utkalo 99 závodníků ze 4 moravských klubů.

  • Title Header 5

    Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua.Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua.Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua.

KSP OLOMOUC

"can you swim faster than me?"

Distanční plavání s ploutvemi

Podobně jako v plavání má i plavání s ploutvemi mimo bazén svou alternativu na otevřených vodních plochách. I zde se rozumí pohyb s monoploutví nebo dvěma ploutvemi na vodní hladině s použitím vlastní svalové síly sportovce a bez použití jakéhokoliv mechanismu nepoháněného svalovou silou. Ploutve zde nepomáhají pohybu pod vodou jako při klasickém potápění, ale pomáhají pohybu vpřed.

 

Vybavení

Pro plavání na volné vodě je povoleno pouze toto vybavení, které se skládá z:

  • Monoploutev s maximálními rozměry 760 mm na délce i šířce a výšce 150 mm).
  • Brýle nebo maska sloužící pouze k ochraně očí a zlepšení viditelnosti ve vodě.
  • Dýchací trubice kruhového tvaru určená pouze k dýchání o maximálním průměru 23 mm a maximální délce 48 cm.
  • Jako pomocná výstroj je při soutěžích na volné vodě povolen i jedno nebo dvoudílný neoprenový oblek nezvětšující povrch závodníka.

 

Technika

Technika plavání je obdobná jako při plavání v bazénu. Paže při plavání jsou v poloze ve vzpažení a jejich funkce je co nejekonomičtěji rozrážet vodu (Obrázek 4). Pro orientaci na volné vodě spojují závodníci nádech s vynořením obličeje nad hladinu a doprovodným pohybem paže (Obrázek 5). Snaha závodníků je udržet optimální polohu těla co nejdéle, ale zároveň musí hlídat i směr plavání. Počet záběrů ploutví bez kontroly směru plavání se u vyspělých závodníků pohybuje od osmi až deseti (cca 20m). Záleží také na podmínkách, ve kterých se závod odehrává, na zkušenostech závodníka a také dovednosti udržet správný směr plavání co nejdéle. Vedle vytrvalosti a techniky plavání je právě orientace v prostoru významným faktorem ovlivňujícím konečný výsledek. 

 

Pravidla

Jako plavání na "volné vodě" musí být definován jakýkoliv závod, konající se v řekách, jezerech nebo na moři. Pokud má voda teplotu nižší než 14°C, jsou závodníci povinni mít během závodu plavecký oblek z neoprénu (Obrázek 6). 

Všechny soutěže na volné vodě se startují z vody s dostatečnou hloubkou, která závodníkům dovolí, aby mohli plavat po startovním signálu. Startovní linie, vyznačená spojnicí dvou bodů, je kolmo na směr plavání (Obrázek 7). Hlavní rozhodčí hlásí 15 minut do startu a později i 5 minut před startem. Tímto signálem přebírá kontrolu nad startovním polem startér, který je pro závodníky na jasně viditelném místě. Startér ohlásí 1 minutu a 30 sekund do startu viditelným i slyšitelným signálem. Odpočítání posledních sekund je striktně zakázáno a je na startérovi kdy odstartuje závod. Startovní signál je jak slyšitelný, tak viditelný (spuštění vlajky). Při plavání na volné vodě se nesmí plavat pod vodou a platí zde stejná pravidla pro techniku jako při plavání s ploutvemi v bazénu.

Při hromadném startu dochází k největšímu kontaktu mezi závodníky. Start je ovšem velmi důležitý především pokud je trať závodu na okruhu a první otočná obrátka je nedaleko od startu. Zaváhání na startu se pak ve vyrovnaném závodu nevyplatí a ztráta se velmi těžko dohání. Zvláštnosti těchto soutěží je také to, že plavci nemají většinou přehled co se za ním děje. Přehled o odstupu dalších závodníků je možno získat pouze při obrátkách. 

Každá obrátka a změna směru musí být zřetelně označena. Řádné proplavání otočných obrátek kontrolují obrátkoví rozhodčí podle startovacích čísel. Závodníci mají svoje startovní čísla nejčastěji na konci šnorchlu. Čísla mohou mít plavci také na ramennou nebo i hřbetu rukou (Obrázek 8). Cíl je označen cílovým územím ve tvaru trychtýře (Obrázek 9a). 

Závodníci, kteří končí závod, musí proplavat celým cílovým trychtýřem a tam ukončit závod, jinak jsou diskvalifikováni. Při závodu štafet navazuje na cílový trychtýř předávací zóna štafet v délce nejčastěji 5 - 10 metrů. Po proplavání cílem předávají plavci dotykem pokyn dalším členům štafety (Obrázek 09b).

Soutěže na volné vodě mohou být pořádány na libovolnou vzdálenost za podmínky plného zajištění bezpečnosti závodníků. Pro mladší kategorie (Obrázek 10) "D" (do 13 roků) je maximální trať 6 km a pro kategorii "C" (do 15 roků) je délka tratě omezena do 8 km. Při oficiálních soutěžích národního, kontinentálního a světového mistrovství se plavou individuální soutěže na vzdálenost 6 km a 20 km. Soutěže čtyř členných družstev (štafet) se konají na vzdálenost 4 x 3 km.

 

Soutěže 

DOPLNÍME BRZY

 

Historie DPP

První oficiální závody v tomto druhu sportu se uskutečnily v kolébce potápění ve Francii v roce 1964. Závod "Boucles de la Marne", se uskutečnil na řece Marne (přítok Seny) nedaleko od Paříže a existuje dodnes. Závody se pak konaly snad na všech vodních plochách, které existují. Vedle tekoucích vod to jsou přehrady, jezera, veslařské i lodní kanály a samozřejmě i slaná voda - moře. 

 

Českoslovenští sportovní potápěči uspořádali první závod už v roce 1965 v České Lípě na přehradě Chřibské. Tento mezinárodní závod "Pohár měst" se později přestěhoval na své tradiční místo na Máchovo jezero do Doks. První ročníky neměly současnou podobu soutěží, ale plavání na "distanc" (většinou 1000m) bylo součástí víceboje potápěčů, který zahrnoval např. vedle orientačního potápění i plavání na rychlost (40m). Dnešní podobu dostal tento závod v roce 1971, kde na trati 5400m mužů zvítězil Detlef Meyer z tehdejší NDR a v prvním ročníku žen na 2700m jeho kolegyně Helga Köhler. 

 

Další závody na sebe nenechaly dlouho čekat a vznikaly na celém území Českých zemí i Slovenska. V roce 1968 se poprvé uspořádal nejdelší závod v Evropě. Tento extrémní závod na 24km uspořádaný v rámci oslav "1. máje" se poprvé uskutečnil v roce 1968 na Labi z Ústí nad Labem do Děčína. Tento závod v sobě kumuloval hned několik záludných faktorů. Vedle nízké teploty, která se pohybovala kolem 12 - 14 stupňů Celsia, to byly silné vodní proudy, jejíchž neznalost často takového závodníka doslova odnesly od vytoužené občerstvovací stanice. Dalšími potížemi pro závodníky byl lodní provoz, který pokračoval ve svém normálním pracovním tempu, a především znečištěná voda Labe, která zanechala své stopy na plavcích nejen na pokožce, ale i v jejich zažívacích traktech. 

 

Především z těchto důvodů se tento závod naposled uskutečnil v roce 1984. Závody se konají ovšem nejen od jara do podzimu, ale i v zimě. 26. prosince 2004 se v Břeclavi na řece Dyji uskutečnil již 30. ročník populárního "Vánočního kilometru". Teplota vody i vzduchu pohybující se kolem bodu mrazu rozděluje početné pole závodníků na dvě poloviny. Ti, co dávají přednost zdraví a pohodlí teplých, ale těžkých "suchých" obleků, se v podstatě dobrovolně vzdávají rychlosti plavání a naději na přední umístění. Druzí plavci, plavoucí v tenkých "mokrých", ale elastických oblecích, se naopak snaží co nejdříve doplavat v mrazivé vodě do cíle a vyhnout se tak nepříjemnému prochladnutí. Tyto "závodní" neoprenové obleky také chrání proti chladu, ale vrstvičku chladné vody mezi oblekem a povrchem těla si musí tito závodníci ohřát sami svou tělesnou teplotou. 

 

Mezi tradiční místa soutěží distančního plavání s ploutvemi je dále Těrlická přehrada na Havířovsku a novými místy konání závodu se stává Šterkovište u Otrokovic a Jordán v Táboře.

 

Úspěchy českých plavců v DPP

Čeští plavci s ploutvemi sbírají už dlouho výborné výsledky na evropských i světových mistrovstvích. Nejvýraznější osobností byla závodnice ze Zlína Hana Maršálková Vykoukalová. Hanka se stala 4x mistryní Evropy a na mistrovství světa dokázala zvítězit dokonce 6x. Poslední tituly získala Hana v roce 2001 v Italské Raveně na trati 6 km a společně s Michaelou Šimákovou, Petrou Hostinskou a Vendulou Resovou v soutěži štafet.

 

Poslední titul pro Česko v individuálním závodě seniorů získala Petra Hostinská (MS Francie 2005 4. místo; MS Itálie v Turíně 2006 5. místo; MS Itálie 2007 v Bari 5. místo) na mistrovství Evropy v roce 2008 z maďarského Egeru když dokázala obhájit titul z roku 2004 z Kyjeva. Dalšími ženami mistryněmi světa nebo Evropy se staly Krížová Veronika, Lamková Eva a Šímová Eva.

 

Petra Hostinská, která je stále součástí nejužší špičky seniorského pole Petra Hostinská je také první závodnicí z ČR, která doplavala v roce 2005 nejdelší plaveckou disciplínu 20km.

 

Mezi muži dokázalo zvítězit na mistrovství světa v roce 1992 družstvo mužů ve složení Svozil Zbyněk, Martin Bočinský a Petr Bořek. V současné době nemáme mezi muži někoho, kdo by atakoval přední světové příčky. 

V posledním období se prosadili čeští závodníci především v juniorské kategorii žen. Zuzana Svozilová z KSP Olomouc získala na MSJ ve Francii v roce 2005 titul mistr světa na 6km! V roce 2006 při obhajobě získala Zuzana Svozilová na stejné trati 6km stříbrnou medaili! Zuzana Svozilová se v roce 2008 prosadila již i seniorském poli, když doplavala v maďarském Egeru 2008 na krásném 4. místě, v závodě, kde zvítězila Petra Hostinská a stala se podruhé MISTREM EVROPY!!! Tradici výborných výsledků v této disciplíně prodloužila Zuzana Svozilová na MS seniorů v Petrohradě 2009 výborným 5. místem na 6.000m.

 

V celosvětové konkurenci bývají výborní Italové, především v soutěži mužů a dále závodníci a závodnice Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie

 

 

    Sponzoři a partneři KSP Olomouc